Projekt revitalizace podolského přístavu vznikl na základě společného postupu všech čtyř subjektů sídlících v této výjimečné lokalitě Českého Yacht Klubu, Tělovýchovné jednoty Tatran Praha, Univerzita Karlova – Přírodovědecká fakulta UK a Yacht Clubu CERE. Ty jsou garantem pokračování sportovních aktivit přístupných široké veřejnosti a zachování genia loci tohoto úžasného místa. Návrh úprav Podolského přístavu pochází od architekta Ondřeje Busty ze studia ROBUST architekti.
Současná podoba podolské zátoky se od doby svého vzniku v letech kolem roku 1870 nijak zásadně nezměnila. Její tvar definovaný kosou ochranné hráze na jejímž ostrohu v roce 1912 vybudoval Český Yacht Klub svoji dřevěnou loděnici, je do dnešních dnů stále stejný. Spolu s dřevěnou loděnicí veslařského klubu Regata dodávají zátoce výjimečnou atmosféru. Obě tyto nejstarší stavby stojící na opačných koncích zátoky mezi sebou ponechaly prostor pro uskladnění lodí a možný další rozvoj sportovních staveb. Prostor, který se také později opravdu zaplnil objekty loděnic a technického zázemí jachtařské sekce TJ Tatran a invazního člunu sekce motorářů. Tyto dva poslední objekty ale bohužel nepřinášejí výraznou architektonickou kvalitu, jež by dokázala potvrdit elegantní křivku hráze a spolu s dalšími přístavky naopak charakter zátoky mizí pod nánosy vrstev, sice technického charakteru, ale velice nízké estetické hodnoty.
Závěr zátoky na jižní straně, kde se ochranná hráz připojuje na městské nábřeží, zde vytváří prostorné plato, které unese urbánní zahuštění a orámování jednopodlažními objekty nad korunou hráze. Dnes je zde kromě loděnice Regata patřící Univerzitě Karlově ještě Yacht Club CERE lemující celou návodní stranu k řece. Jedná se o místo s potenciálem dalšího urbanistického rozvoje, který nenaruší charakter a prostorovou modelaci zátoky.
Těžištěm návrhu je tak umístění objektu loděnice TJ Tatran, která není navrhována jako dočasná stavba, ale jako rovnocenný partner okolním objektům. Loděnice, která v sobě uschová veškeré příslušenství a uspokojí potřeby klubu na dlouhá léta dopředu. Dům, který v sobě skryje a unese podstatnou část klubového života a jeho provozu.
Objem a výška nově navrhovaných staveb v této lokalitě by neměly převýšit již stávající objekty, které nad korunou ochranné hráze maí výšku jednoho nadzemního podlaží. Ostatní patra jsou vždy umisťována od koruny hráze dolů. Tento návrh tuto premisu respektuje i vzhledem k poloze v ochranném pásmu NKP Vyšehrad.
Nová loděnice TJ Tatran je navržena jako dvoupodlažní objekt s přízemím v úrovni paty hráze a prvním patrem navazujícím na její korunu. Loděnice takřka z jedné poloviny své půdorysné stopy stojí na sloupech a funguje jako exteriérový krytý prostor pro uskladnění lodí a případné práce na nich. Její tvar jednoduše kopíruje tvar křivky ochranné hráze na straně jedné a zbývající dvě strany jsou definovány přímkou určující hranu zástavby mezi loděnicemi YC CERE a UK a odstupem mezi loděnicí UK s prostorem pro průjezd velkých aut a lodí na návěsech.
Naopak nové depozity loděnice Českého Yacht Klubu by měly být lehké pravděpodobně dočasné stavby, které řeší současnou poptávku sportovního klubu na uskladnění lodí s výhledem na několik desítek let dopředu. Pravděpodobně ve shodě s životností použitých materiálů použitých k jejich stavbě. I tak ale tyto objekty odpovídají celkové koncepci a urbanismu přístavu, kdy jejich půdorysná stopa kopíruje křivku hráze a jsou pouze jednopodlažní, což odpovídá požadavkům na jejich snadné využívání, skladování a manipulaci s loděmi. Jsou vyneseny na nosných pilířích a objemově jsou odtrženy od ostatních budov loděnic, takže opticky nezvětšují objem žádné z nich. Platforma, na které jsou vyneseny, je zamýšlena jako průběžná od konce zátoky až k bráně pozemku ČYKu, kdy je ji možné využít jako parkovací a odstavnou plochu pro auta a lodě na přívěsech.
Konec platformy depozitu je na konci u plotu pozemku v pronájmu ČYKu rozšířen pro případné otáčení aut a ve své konstrukci nese věž rozhodčích. Ta je netradičně umístěna pod ni, protože díky své poloze a výšce je i tak ve stále výhodné pozici pro přehlédnutí řeky, a přitom nijak neoslabuje stávající objekt historické loděnice ČYKu.
Posledním objektem revitalizace přístavu jsou samotná mola, kde se počítá s jejich celkovou obnovou. Tato objemová studie naznačuje jejich pozice s efektivnějším rozvržením. V části dnešních betonových mol návrh předpokládá širší plato umístěné buď na stávajících železobetonových konstrukcích, nebo zcela nové. Toto plato je servisním molem pro celou zátoku s možností umístění nádrží pro pohonné hmoty, pitnou i odpadní vodu a jeřábu pro manipulaci s loděmi vyšší tonáže.
