Český Yacht Klub
zal. 1893

         

50°04´N, 014°25´E
Změněno: 18.4.2018

Domů
Aktuality
Kontakt
Kalendář
Klubové akce
Okruhový jachting
Námořní jachting
Naše služby
Zprávy výboru
Fotogalerie
Historie klubu
Kruh přátel KHL
Nabídka
Dokumenty ke stažení
Užitečné odkazy
Archiv klubu






40 x LIBŠTÁT

Najde se český námořní jachtař, který neví co je Libštát? Jistěže ne. A kdo není ještě dostatečně prosolený, ať vyhledá Jilemnici nad Popelkou v podhůří Krkonoš a posune prst na mapě ještě trošičku výš. Kdo má GPS, nastaví si "way point" N 50°33´35" E 15°24´ 52", a má cíl.

Do historie se Libštát zapsal textilním průmyslem. Ten však ve 20. století byl zahuben rozvojem někdejších koloniálních zemí a novými technologiemi. Libštátu zůstalo obdělávání horských políček a odvaha pionýrů, kteří začali objevovat svět z paluby lodí, které si sami postavili. A protože "námořnický národ" je družný, potkávali se libštátští s ostatními doma i ve světě, slovo dalo slovo, a Libštát se stal "Mekkou" českých jachtařů.

To všechno nevzniklo samo sebou. Původ naleznete v řadě historických událostí, myšlenek odvážných a pracovitých lidí, uváděných do skutečnosti. V šedesátých letech minulého století to byla zprvu jen slova, vyslovené touhy, zhmotněné stavbou plachetnice, které se dostalo jména Achát. Proč Achát? S určitostí to nevíme. Pro většinu lidí i místní tvrdé chlapce achát je minerál, pestrobarevná odrůda křemene se stupněm tvrdosti sedm (pozor, ta sedmička sehraje ještě roli). Achát naleznete nejen v Krušných Horách a Českém Ráji, ale i v Americe, Africe, Indii. Stejně tvrdí byli ti tři, Miloš Havlíček, Zdeněk Havlíček a Zdeněk Netřebský, kteří tuto šest a půl metrovou loď v r.1968 postavili, a pak mnoho dalších, kteří se na ní plavili, již v následujícím roce po Jadranu a do Egejského moře. Nebo byla důvodem esoterie, podle které achát dodává člověku odvahu? O tom stavitelé lodi určitě nevěděli, ale zato jí, té odvahy měli neomezeně. Když okolnosti nedovolily lodi plout na moři, spokojila se s Máchovým jezerem. Hned poté následovalo Baltické moře s plavbou vysoko k severu.

Takové byly začátky českých námořníků z Libštátu. V průběhu relativně krátké doby, pro historii lidstva jistě zanedbatelné, se na Achátu vystřídalo na dvěstě plavců. To však byl jen začátek novodobé historie Libštátu. Vznikla tradice, setkávání českých námořních jachtařů. Do kopců, ve kterých nenaleznete vody ani tolik, aby se po ní mohla plavit dětská hračka, každoročně v půli února přijíždí stovky jachtařů, aby rekapitulovali uplynulou jachetní sezónu, nabídli pohostinství zahraničním kamarádům z vody, ocenili výkony dobrých a nejlepších. Každým rokem přijíždělo více posluchačů. Dnes již ani dva sály a dvě promítací plochy nestačí.

V roce 2010 to bude již po čtyřicáté. Libštátští jachtaři nemají loděnici, které by u základů šplouchala voda, ani sladká, ani slaná. Přesto jsou s novodobější historií českého námořního jachtingu úzce propojeni. Jak? Amatérským postavením jedné z prvních úspěšných námořních plachetnic, účastí svých členů na četných námořních plavbách a v neposlední řadě i příkladnou organizací každoročních setkání jachtařů z celé republiky se Libštát stal hnacím motorem českého námořního jachtingu.

ROK 2010

Letošní rok byl pro Libštát jubilejní, programově stejně bohatý jako předchozí. V pátek 12.února (ještě, že to tak vyšlo, protože lid námořnický bývá pověrčivý a asi by nebyl rád, kdyby 13. připadlo na pátek) večer bylo setkání námořníků, tentokrát doprovázené dixilandem z Vrchlabí, zpěvem a tancem. Ta hudba dodala slavnostní ráz oslavě hlavního organizátora libštátských setkání, oslavě sedmdesátin Jardy Bernta (tady je ta druhá sedmička). Oslavenec se dožívá věku, ve kterém jiní brzdí svoje aktivity, ale tenhle "mladík" si pořídil další loď a chystá se obeplout svět. To není dobrá zpráva pro nás návštěvníky. Kdo připraví "Libštát 2011" ?

Protože čas nelze nastavit, probíhal již i v pátek paralelní program v libštátském kině, kde se promítaly videofilmy přivezené účastníky. Oslavy se protáhly málem do půlnoci. V sobotu se sál kulturního domu zaplnil dalšími příchozími, nezbylo jediné volné místo. Od 10. hodiny probíhal program přesně podle ohlášeného programu. Moderovali Jarda Bernt a Petr Ondráček. Petr také přečetl dlouhý seznam námořních plaveb, snad zatím nejúplnější, jaký se podařilo sestavit. Roční bilanci práce ČANY přednesl její president Stanislav Bílek. S desaterem námořního jachtaře přítomné seznámil Josef Třešňák, zvaný děd porada. Následující body programu měly společná název "117 let jachtingu v Čechách a na Moravě". Stručný přehled z historie, nazvaný "Od Rösslera-Ořovského po Konkolského" s trochou promítnutých obrázků přednesl Ruda Holý.

Film o Eduardovi Ingrišovi, mnohostranném velikánu a ve vlasti téměř neznámém, zapůjčilo muzeum Zlín. Ve zkratce film ukázal Ingrišovu velikost. Byl úspěšným hudebním skladatelem, dirigentem filharmonického orchestru, dosud nedoceněným fotografem, filmařem, mořeplacem, cestovatelem, objevitelem jihoamerické kultury. Zlínské muzeum stále ještě zpracovává obrovský archiv, zachráněný a dovežený z Kalifornie. Výstižně o Ingrišovi Jarda Bernt řekl: V Anglii by byl jmenován lordem, ve Francii by dostal Řád čestné legie, u nás je stále ještě neznámý, ačkoliv pro českou kulturu tolik vykonal.

Následovaly zprávy o jachtařských aktivitách Jižní Moravy (František Novotný) a Severní Moravy (Studio Polar). Bez polední přestávky následovalo promítnutí DVD od Richarda Konkolského. Autor se nemohl osobně zúčastnit (v Americe řádí blizardy a sníh nedovoluje, aby startovala letadla), ale organizátoři pohotově zařídili hlasité telefonické spojení. Ríša diskutoval s Petrem Ondráčkem a odpovídal na dotazy posluchačů. Úspěšný dialog byl odměněn potleskem. Pražské příspěvky obstarali další zdatní námořní jachtaři: Rössler, zvaný Rozára, manželé Dáša a Miloš Kramářovi, Petr Ondráček. Když se nemohl osobně dostavit Ruda Krautschneider, protože ho v Polsku zdržela účast na pohřbu kamaráda a následně chřipkové onemocnění, poslal za sebe alespoň DVD, které výstižně vykreslilo jeho pouť po mořích i životní kredo. O svých jachtařských aktivitách od závodění na Optimistu po několika násobné překonání Atlantiku hovořil David Křížek, jeden z našich nejmladších námořníků. O úspěších v mezinárodním regatovém jachtingu informovalo Studio Polar. Výstižný název "Tuláci moří" dostal jeden z posledních bodů programu, realizovaný jako rozhovor Franty Sýkory s Oldou Karáskem, komentovaný Jardou Berntem.

Celé odpoledne probíhalo v kině promítání filmů. Mimo jiné "Plachetnice Sněhurka kolem Černého moře", Jaroslavem Ročákem komentovaný film "Okruh Severním mořem", Zdeněk Žižka se pochlubil plavbou podél pobaltských republik a další. K nejzajímavějším jistě patřil "trezorový" film "Ztroskotáme zajtra", jediný čs. celovečerní film z roku 1968. Musel být promítnut dvakrát.

Kromě do programu zařazených přednášejících z Č.Y.K. přijelo do Libštátu dalších pět členů, aby se setkalo s kamarády, které jinak mohou potkat jen příležitostně na moři nebo na některé z akcí ČANY. Setkání jsou to radostná i prospěšná, také často přitom klíčí plány na další plavby.

Organizátoři se zasluhují srdečné poděkování. A za rok můžeme se těšit na další setkání.

Ruda



Jarda Bernt zahajuje Oslavujeme Berntovu 70 Bernt a Rozára diskutují