Český Yacht Klub
zal. 1893

         

50°04´N, 014°25´E
Změněno: 4.7.2017

Domů
Aktuality
Kontakt
Kalendář
Klubové akce
Okruhový jachting
Námořní jachting
Naše služby
Zprávy výboru
Fotogalerie
Historie klubu
Kruh přátel KHL
Nabídka
Dokumenty ke stažení
Užitečné odkazy
Archiv klubu





ZŘIZOVACÍ LISTINA
KRUHU PŘÁTEL KLASICKÝCH A HISTORICKÝCH LODÍ POD ČESKOU VLAJKOU

při Českém Yacht Klubu

Z iniciativy ČYK zřizujeme neformální seskupení lidí, kteří vlastní nebo provozují lodě pod českou vlajkou, jež se vyznačují klasickou konstrukcí nebo jsou významné pro rozvoj českého jachtingu, případně kteří takové rekonstruují nebo podporují jejich údržbu, opravy a plavby.

Fungování Kruhu přátel KHL je součástí péče ČYK o archivování dokumentace a předmětů, vážících se k vývoji českého jachtingu.

Názvem tohoto seskupení je

KRUH PŘÁTEL KLASICKÝCH A HISTORICKÝCH LODÍ
(dále jen KRUH KHL)

Za klasickou bude považována loď, jejíž konstrukce vznikla v ČR nebo v zahraničí do roku 1970, lhostejno kdy byla vyrobena nebo zda se jedná o repliku takové konstrukce. Za historickou bude považována loď, která významně přispěla rozvoji českého jachtingu, ať jako příklad pro rozšíření amatérské stavby lodí nebo pro objevování nových možností, plaveb, cílů či k rozšíření jachetní základny.

Cílem KRUHu KHL je:

- podporovat vědomost ve veřejnosti o takových lodích
- sbírat a publikovat informace o takových lodích, zejména konstrukční plány trupu, plachet i výstroje, doklady, popisy a mapy jejich plaveb
- iniciovat jejich rekonstrukce a údržbu
- sbírat a uchovávat textovou i obrazovou dokumentaci vážící se k takovým lodím
- hledat možnosti a vytvářet podmínky pro jejich zachování, jestliže ztratí schopnost plavby
- podávat členům KRUHu KHL zprávy o dosahovaných výsledcích činnosti


Členství v KRUHu KHL je dobrovolné a bezplatné.

Programy a chod KRUHu KHL řídí osoba pověřená výborem ČYK.


Ing.Jan Šilhavý v.r.       Ing.Rudolf Holý v.r.
předseda ČYK

V Praze dne 24.ledna 2007







10. zpráva Kruhu přátel KHL - Hermione

Z domácího pole nemáme zprávy. Že by se nic nedělo? Budeme pátrat dál. A zatím, pro potěšení následující informace o rekonstrukci 44 m dlouhé a více než 11 metrů široké fregaty HERMIONE z 18.století. Informace je sice z ciziny a týká se velké lodě, ale zájemce o dřevěné a historické lodě i odborníky potěší obrázky, které naleznou na

www.hermione.com

Protože souběžný text je ve francouzštině, ve stručnosti uvádím:
K rekonstrukci fregaty v roce 1997 vzniklo sdružení, které chtělo vzdát čest La Fayettovi, který se v 18.století připojil k americkým vzbouřencům, bojujícím za nezávislost, a také obnovit část národního dědictví Francie. Původní fregata byla vybudována ve francouzském městu Rochefort ze 17.století, ve kterém na březích řeky Charente vybudovali zbrojnici francouzského království. Pařila do skupiny lehkých fregat, které vynikaly rychlostí a ovladatelností. Byla vybavena 26 děly, ze kterých se střílelo dvanáctilibrovými koulemi. Odtud jejich náízev "dvanáctková fregata". Po dvacetiletém úsilí bylo zrekonstruováno Královské provaznictví, zbrojnice a loděnice včetně staré technologie "kalfatrování" spárování planěk trupu lodí. Rekonstrukce loděnice i fregaty je obdivuhodné dílo. U fregaty k originálu chybělo jen užití historických pracovních nástrojů. Ale kdo s nimi ještě umí, a kolik času a peněz navíc by to stálo?

Stavba původní fregaty HERMIONE začala v r.1778 v rochefortské zbrojnici, v doku nedaleko Královského provaznictví. Stavbu navrhl inženýr Chevillard Ainé. Tři stěžně nesly plachty o celkové rozloze 1500 m2. Současně byly postaveny další tři fregaty, COURAGEUSE (Odvážná), CONCORDE (Svornost) a FÉE (Víla).

Bylo to v době, kdy vrcholily rozpory mezi Anglií a "povstalci", zastánci nezávislosti anglických kolonií v Severní Americe. V lednu 1779 jednadvacetiletý francouzský šlechtic Gilbert Motier, markýz de la Fayette se vrátil z Ameriky, kde jako dobrovolník bojoval za americký ideál. Snažil se pro to získat oficiální podporu Francie. Přesvědčil krále Ludvíka XVI. a jeho rádce, aby mužům generála Wahingtona poskytli vojenskou a finanční podporu. V březnu 1780 mladý generálmajor de La Fayette se na lodi Hermione znovu vydal bojovat za nezávislost Ameriky. Po 38 dnech přistál v Bostonu a generálovi Washingtonovi oznámil, že brzy dorazí francouzské posily. Američtí povstalci, ke kterým se La Fayette přidal, dosáhli rozhodující vítězství, nejdříve na moři v zálivu Chesapeake a poté na pevnině v Yorktownu.

Rekonstrukci fregaty předcházela rozsáhlá studie (1993 - 1996), analýzy, technické studie, konzultace. Bylo připraveno místo pro stavbu, pamatováno bylo i na návštěvníky. Následovalo (1997 - 2000) rýsování plánů a zhotovení modelů, výroba kýlu, kormy, výstavba žebroví a příďové vaznice. V dalších sedmi rocích byl zhotoven trup. Dokončování, neméně náročné, započalo v r.2007. Bylo třeba vyrobit záďovou nástavbu, galiony, lanoví, vybavení včetně dělostřeleckého. Ukončení je plánováno na rok 2011.

Můj vnuk Tomáš a syn Jiří loděnici navštívili a žasli. Snad se podaří získat ještě další autentické obrázky, o které se rádi podělíme.

22.8.2010 Rudolf Holý



9. Zpráva Kruhu přátel KHL

Archiv českého jachtingu obdržel od p. Františka Novotného jedinečný dokument na CD 113 obrázků ze života Jižní Moravy, která byla u zrodu českého námořního jachtingu. Dokument začíná napuštěním Brněnské přehrady v r. 1940 a končí přeplavbou bratří Pátých přes Atlantik. V obrazech zachycuje historii významných osob (Dřevo, Jindrle, Křenek, Magica I, Morávek, Petr a Pavel Pátí, Vaculka, Wytáček) a lodí (Dora, Galatea, Martin, Pasát, Thalassa).

30.5.2010 Rudolf Holý



8. Zpráva Kruhu přátel KHL

Rudolf Horáček oznámil, že končí "omlazovací kůra" plachetnice VELA (CZE 420) a brzy bude spuštěna na vodu. Po více létech plaveb na moři okusí sladkou vodu Vltavy. Dostala nový motor, její trup byl olaminován, takeláž obnovena. V současné době se nachází v areálu TJ STAR v Hodkovičkách.

Majitel byl požádán o životopis této lodě a zprávu o průběhu oprav. Přátelé klasických a historických lodí jistě uvítají, nejspíše na podzim, večer věnovaný životu této lodě.





12.5.2010 Rudolf Holý, foto Horáček



7. Zpráva KPKHL

Obdivovatelům klasických lodí doporučujeme článek ve 12.čísle českého měsíčníku YACHT. Článek je nadepsán ZNOVUZROZENÍ. Autorem je František Novotný, četné fotografie dodali majitelé a stavitelé lodě. Je věnován záslužné rekonstrukci 80 let starého vraku, na jehož zrcadle je stále ještě čitelné jméno DUCH. V současné době se loď nachází v Ledenicích u Českých Budějovic. Většina trupu musela být likvidována, a celá loď proměřena, aby mohla být pořízena nová dokumentace, podle které bude generální oprava prováděna. Podrobnější prohlídkou bylo zjištěno, že původně loď byla postavena jako gaflový jol, pravděpodobně před první světovou válkou v Německu. Do Čech ji přivezl neznámo kdo pravděpodobně v r. 1942 jako židovský konfiskát. Dalším uživatelem byla organizace Hitlerjugend, která ji ve Štěchovicích utopila. Po válce loď získal nový majitel od Fondu národní obnovy a ten ji prodal Josefu Vlačihovi. Na gaflový kutr s klasickými tvary a mohutný oplachtěním byl na Slapech radost pohledět. Účastnil se i závodů Česká brána. Potom se začaly projevovat důsledky stáří i někdejšího utopení, olaminování obšívky a neprofesionálních oprav.

Nový majitel učinil to nejlepší rozhodnutí. Nelitoval nákladů a započal s generální rekonstrukcí. Je to "běh na dlouhou trať". Co všechno již bylo uděláno dočtete se v článku. Je naděje, DUCH ožije v roce 2010 na lipenské přehradě.

18.11.2009 Rudolf Holý



6. ZPRÁVA KRUHU PŘÁTEL KLASICKÝCH A HISTORICKÝCH LODÍ

Klasické lodě jsou stále v kurzu. Svědčí o tom vydávané odborné časopisy a knihy, roste počet restaurovaných a provozovaných lodí. Stále se nacházejí lidé, kteří nemálo investují do oprav, aby se vyhlédnutá klasická loď dostala do historicky původního stavu, tedy ne jen do užitného nebo kašírovaného, a připlouvají s ní na regaty věnované výhradně klasice. Při opravě se sice používá pokroková technologie, ale ne náhražek za původní materiály, jako např. umělohmotných palub. Pokud nejsou k dostání originální předměty, jako např. lampy, zámky, rukojeti, kladky z vrakovišť, pořizují se věrné kopie.

Švédské námořní museum vede přehled klasických lodí. Zapsat lze loď postavenou ve Švédsku před rokem 1965. [Anglický časopis Classic Boat July 2009] www.classicboat.co.uk

Jednou z mnoha regat klasických lodí byl i mezinárodní závod lodí "8 M" v létě 2009 v Norsku, kterého se též účastnila nově restaurovaná plachetnice SIRA, kormidlovaná norským králem Haraldem V. O bohatém životě této lodě svědčí i to, že v roce 1983, na minulých světových závodech "osmiček", její kormidlo třímal otec dnešního norského krále Olav V. Původ jména lodě má dvojí výklad. Sire je stará forma galatního oslovení, jak je podobně nacházíme u lodí s názvem Lady, nebo se jedná o jméno norské řeky.

V září 2009 jste mohli navštívit festival dřevěných lodí v Port Townsend (Washington, 11. až 13. 9. 2009). Více na www.woodenboat.org/chandlery.

Klasické jachty žijí a přežívají svoje majitele. Můžete se o tom přesvědčit na www.lodní noviny.cz/images/stories, nebo na www.youtube.com/watch?=4.

Krásná klasika s/y SPICA II, kterou zrestauroval a provozoval neúnavný organizátor libštátských setkání námořních jachtařů Jarda Bernt, byla prodána. Loď bude plavat dál, ale na vnitrozemských vodách. Jarda opuští klasiku? Nikoliv. Jednu prodal, aby si mohl pořídit další. Jmenuje se SAYONARA (japonské slovo čínského původu, které má mnoho pěkných významů: Ahoj, nazdar, nashledanou). Ještě před koncem sezóny ji stačil otestovat na Baltu. Je to pořádný kousek celkové délky 14,5 m. Podrobnější informace připravujeme.

10.9.2009 Rudolf Holý



5. ZPRÁVA KRUHU PŘÁTEL KLASICKÝCH A HISTORICKÝCH LODÍ

Německý jachtařský časopis YACHT číslo 7/2009, informuje, že hamburská firma Baum & König, specializovaná na prodej klasických lodí, rozšířila svoje služby o chartrování klasických lodí. Například prostřednictvím britské agentury je schopná zajistit místo v posádce s účastí na regatě klasických lodí Voiles de St.Tropez.

Klasické jachty a jejich klasifikace

V měsíčníku YACHT č.7/2009 je poutavý článek Lenky Prokopové nadepsaný "Rychlá kráska z minulého století", věnovaný životu a znovuzrození klasické lodi EILEAN z r.1936 (bermudský keč, LOA 22,2 m; výtlak 50 t), opravám a rekonstrukcím starých plavidel, a loděnicím, které dokáží i vraky oživit. Článek, plný zajímavých informací.

Zajímavá je i klasifikace klasických lodí. Autorka si pod pojmem klasická jachta představuje dřevěnou loď, většinou dřevěnou, která má za sebou již několik desetiletí plavební historie. A cituje klasifikaci společnosti Association of Vintage Yachts (anglicky vintage znamená veterán), uvádějící tři kategorie lodí:

Vintage jsou lodě z klasických materiálů (dřevo, kovy), vyrobené do roku 1950
Classic jsou lodě vyrobené mezi lety 1950 až 1975
Spirit of Classic jsou lodě, které designem nebo konstrukcí navazují na staré námořní tradice, byť jsou vyrobeny z moderních materiálů.



4. ZPRÁVA KRUHU PŘÁTEL KLASICKÝCH A HISTORICKÝCH LODÍ

V prosinci 2007 p.Rudolf Horáček poslal přihlášku do KP KHL a 6 obrázků z plaveb své plachetnice VELA, které budou uloženy v archivu.



3.zpráva Kruhu přátel Klasických a historických lodí

Sledujete náš odborný tisk?
Skvostů českých klasických plachetnic a historických plaveb si letos začaly více všímat i naše dva odborné měsíčníky YACHT a YACHTING REVUE. Možná, že se to někomu bude zdát málo, ale i to naši jachtařskou obec potěšilo. Je přeci samozřejmé, že informace o novinkách a současném dění musí převažovat. Ostatně, to nejlepší na vrcholu dortu nikdy nebývá veliké.

O jachtařských začátcích bratří Pátých ze Znojma a jejich plaveb po mořích na s/y Pasát v roce 1968 píše YACHT č.9/20078 (str.56-60). V době, kdy čeští jachtaři začínali a chyběly zkušenosti, to byla heroická plavba po Dunaji na Černé moře. Tehdy, před dokončením dunajské přehrady, ještě museli proplout Katarakty. Následovalo Marmarské a Egejské moře, proplutí Skyly a Charydby. Pokračovali kolem Korsiky, Sardinie, kanálem Du Midi do Biskajského zálivu, ke břehům Anglie, přes Amsterodam po Labi a Vltavě do Prahy. O kráse této pionýrské a přitom sportovně náročné plavby svědčí i krátké výpisy z lodních deníků, uvedených v Yachtu.

Znovuzrození jedné z našich nejstarších klasických lodí s/y SVEA věnovaly svoje stránky oba měsíčníky. Po náročné rekonstrukci z rukou nového a obětavého majitele plachetnice SVEA oslavila své 95.narozeniny dne 23.června 2007 v Barrandovské zátoce na Orlíku. Text doprovázený obrázky z dávné minulosti i současnosti zveřejnil měsíčník Yacht ve svém č.9/2007. Na Sveu nezapoměl ani Yachting Revue, která ve svém záříjovém čísle informuje o slavnosti při spuštění lodě na vodu. SVEA se účastnila také letošního Závodu o Primátorský štít pod Vyšehradem a velice potěšila milovníky klasiky, stejně jako její opakované vystavení v listopadu na výstavě Boat Brno (viz str.90 v Yachting Revue - prosinec 2007).

Příjemné počtení i s obrázky o klasice naleznete také v č.10 měsíčníku Yacht, který věnoval pět stránek (od str.46) plachetnici FIFER LADY z r.1935. V článku "Labutě od Polárního kruhu" je popsána životní pouť lodí stavěných ve finské loděnici Swan. Od klasiky přešla k moderním závodním monotypům. Je ukázkou úspěšného vývoje, který daleko přesáhl hranice původu.

O tom, že v zahraničí je zájem o klasické lodě veliký, svědčí hodně informací na internetu. Existují i kluby, které se věnují pouze klasice. A že se nejedná jen o jednotlivé případy zachované a muzeálně ošetřované lodě, svědčí regaty "oldtimerů". O jedné z nich píše H. Babůrek v listopadové Yachting Revue. Jedná se o závod 22 námořních, skérových a národních křižníků na Bodamském jezeře.

Rakouští fandové do klasiky na Neziderském jezeru (Neusiedlersee) se věnují hlavně jolovým křižníkům a pořádají závody. Informace poskytují na internetu: www.yes.or.at/classic. Německý kruh přátel klasických lodí má širokou nabídku na plavby, lodě, příslušenství a závody na www.fky.org; Také www.freunde-des-gaffelrigs oldtimerschiffer.de se sídlem na Bodamském jezeru. Oldtimera definují jako loď postavenou před rokem 1940, nebo repliku staré lodě bez ohledu na rok stavby. Členský příspěvek obnáší 40 € za rok (pasivní člen 26 €). Pro ty, kteří rádi brouzdají na internetu, a mají na to čas, uvádím ještě několik dalších internetových adres: www.classic-sail.de; fky.org; cipp/md_boot; webu-boote.de; des-boots-service.de/boot; boote-blog.de/2007; klassische-yachten.de/boote; I-boot.de/index. A jednu domácí: www.plachetnice.estranky.cz

Oznámením, že vlastní mahagonový "volksboat" SEELORD, postavený r.1964 v Greifswaldu, přihlásil se do Kruhu přátel KHL pan Jan Černík. Údajně byla loď postavena za účelem opuštění NDR, které se nerealizovalo. Je po částečné rekonstrukci, plavby schopná, kotví na Orlíku (LOA 8,10 m, šíře 2,20 m, ponor 1,25 m). Kamil Kolesa se přihlásil za člena ČYK a projevil zájem o Kruh přátel KHL. Vlastní plachetnici WHITE QUEEN, o které zatím mnoho nevíme, je v posádce klasiky VLTAVA a KAZI.

Ivan Orel, jeden ze stavitelů a mořeplavců na Rudy Krautschneiderově s/y VIKTORIE, replice karaky Victorie Fernanda Magalhaese, obeplul svět, a plavbu popsal v nádherné knize Idioti na plavbě kolem světa. Autor svůj vztah k této lodi, která neodpovídá stavebně ani technikou své předloze, ani jachtám současnosti, líčí velmi stručně, ale výstižně, v květnovém čísle Yachting Revue (2007, str.72-75). Velkou nadsázkou je motto autora: "Ten, kdo nerozumí přírodě, jde studovat biologii. Ten, kdo nerozumí sám sobě, jde studovat psychologii. A ten, kdo nerozumí ničemu, jde na moře". Stejně je nadsázkou i sám název jeho knihy "Idioti na plavbě kolem světa". Pravda, to co dokázali, bylo výsledkem riskantního činu. Obdivuhodná je nejen plavba sama, ale i spisovatelská erudice. Nádherné počteníčko. Upluli více jak 49 tisíc námořních mil! Klobouk dolů.

Malé upozornění těm, kteří se "nalodili" později: Zřizovací listinu a první zprávy Kruhu přátel KHL naleznete na www.cyk.cz/Kruh přátel KHL.

A ještě dvě zprávy. Máme novou adresu webowých stránek: www.cyk.cz. Dále, v prosinci tr. ČYK založil Virtuální muzeum českého jachtingu, ve kterém se budou ukládat informace také o klasických a historických lodích, lodích, které již nejsou provozovány na vodě, lhostejno zda jsou zachovány a uloženy v garáži nebo ve stodole – tedy jako v reálném muzeu, nebo v paměti lidské či literární – tedy virtuálně. Jakmile se VIRTUÁLNÍ MUZEUM ČESKÉHO JACHTINGU rozroste na více stránek, aby vydalo alespoň úvodní ukázku svědectví o bohaté minulosti českého jachtingu, bude také "zavěšeno" na webových stránkách Českého Yacht Klubu [www.cyk.cz] a bude postupně doplňováno, rozšiřováno. K tomu, aby se "muzeu" dařilo, je třeba snášet informace ze všech koutů světa. Uvítám proto každou informaci z oblasti působnosti Kruhu přátel KHL. Posílejte je, texty i obrázky, na adresu: holyrj@volny.cz , nebo holyrj@cyk.cz

9.prosince 2007 Rudolf Holý



2. zpráva Kruhu přátel klasických a historických lodí

Vážení přátelé, obdivovatelé a skipři klasických a historických lodí !

Od nápadu zřídit Kruh přátel jsme do dnešního dne učinili řadu kroků. Naši snahu jsme zveřejnili výzvou v jachtařském  měsíčníku, na klubových webových stránkách (www.yachting.cz/cyk), oznámením na loňském setkání námořních jachtařů v Libštátě. Pro vyjasnění cílů jsme sepsali Zřizovací listinu, rozeslali 1.zprávu Kruhu. Také se již konala první akce – 24.ledna měl v Praze přednášku a promítání Jarda Bernt o plavbě své klasiky – s/y SPICA II, která potěšila přítomné. Pro onemocnění Jardy Bernta jsme museli posunout termín a ten nebylo možné všem sdělit; učinili jsme tak alespoň pomocí internetu. Ne všechno se nám však daří. Po první odezvě přestaly přicházet informace o lodích a nepomáhají ani urgence. Dnes Vás chceme alespoň stručně informovat o současném stavu. Předem děkujeme za každou Vaši připomínku, radu a informaci.

Kruh přátel se věnuje klasickým a historickým lodím jen pokud tyto jsou provozovány nebo uchovávány pro příští generace. Lodím, které mají význam pro historii českého jachtingu, ale fyzicky zanikly, věnuje pozornost archiv a muzeum českého jachtingu při Českém Yacht Klubu. O námořní lodě pečuje virtuální muzeum při ČANY, jehož kurátorem je Ing.Petr Ondráček a sběratelem informací Ing.Věra Libosková.

Po předběžném rozdělení lodí do 2 tříd je současný stav informací následující:

Ve třídě klasických lodí:

ANTINOA (kýlový kutr, 8,6 m) - stále nepřicházejí informace od majitele Vladimíra Malého;
BIENE (JK) – stáhli jsme si informace z internetu (www.biene.unas.cz), rádi bychom se doizvěšděli víc;
DIXIE (JK) – majitelka má mateřské starosti a k napsání informací se dosud nedostala;
GALATEA III –informace zveřejnili bratři Pátí v měsíčníku Yacht Č.7-8/2006;
DUCH – jeho historií se pilně zabývá J.Vlačiha;
JEANETTE I (jola 22) – informace shání také poslední majitel Ing.Alexandr Zavadil;
KAZI (H-jola) – zatím je jen uložená, protože p.Vagenknecht se vzácně věnuje klasice VLTAVA;
MIRACLE (Nationalkreuzer) – i když se nachází v areálu ČYK, informací je málo, chybí odhodlání zasednout a psát;
ORAVA – loď je v bezvadném stavu, ale ani osobní kontakt s posledním maitelem nepomohl k získání písemných informací;
REGINA – kromě zmínky v článku o restaurování jachet v měsíčníku Yachting Revue od firmy Bacil Boats se nedaří vyzvědět víc;
SPICA II – je ve výborném stavu a podniká nádherné plavby na moři dík Jardovi Berntovi; měli jsme možnost se podělit o radost s jejím skiprem pomocí videa;
SV.JIŘÍ (JK) – informací a obrazového materiálu je hodně (nikdy nebude dost);
SVEA – je po generálce, stále však chybí technická data a ručičky, které by napsaly historii lodě;
VLTAVA – dík posledním majitelům je v nádherném stavu a každoročně se účastní závodů; neusnula na vavřínech prvního vítězství v roce 1935 a k její poctě se pořádají regaty kajutových plachetnic na Orlíku (viz www.vltava1935.cz).

Ve třídě historických (významem) lodí:

HABANERA – poslední majitelé slibují, ale „sliby-chyby“;
MARYŠA – nedaří se navázat spojení s jachtaři na Máchově jezeře, kteří by mohli pomoci navázat kontakt;
NIKÉ I – je prvním velkým exponátem Muzea; byla opravena a je vystavena v Praze-Podolí, mezi areálem klubu CERE a ČYK; letos bude slavnostní otevření;
POLÁRKA – nemáme vůbec žádné informace, ačkoliv loď by si to velice zasloužila;
SPERANZA – loď je v pražském přístavu klubu Tatran, ale veškeré informace budeme muset hledat v archivu ČYK; zachoval se deník stavby této lodě;
SV.MAGDALENA – prošla několika úpravami a poslední majitel má snahu vrátit ji do původního stavu; bližší informace dosud neposkytl; něco z historie bylo zveřejněno v měsíčníku YACHT č.9/2006;
ŠTÍR II – je po generální opravě a Rozára již opět chystá další plavbu na Balt a Severní moře;
TYNES – má toho hodně zasebou, ale nikdo to dosud nepopsal;
VELA – stejný stav jako s Polárkou;
ZLATÝ ROH – snad až bratři Pátí budou v „jachtařské penzi“ tak nám o této výjimečné lodi poskytnou více informací.

Nevíme kam zařadit lodě, jejichž jména jsme slyšeli, ale zatím nic o nich nevíme; na některé upozornila Věra Libosková (např. SKARAB, MONIKA, KORAL, CHIMÉRA), a té se snad v rámci pilného shánění pro Muzeum ČANY podaří opatřit informace. Jsou kraje, které dějiny českého jachtingu vytvářely, ale informace odtud nepřicházejí. Poradí nám někdo, jak se k nim dostat?

Budete-li vědět další informace, piště: holyrj@volny.cz
S přáním zdraví, úspěchů a hodně radosti pod plachtami

Rudolf Holý Praha, 8.února 2007.


1. zpráva Kruhu přátel historických lodí za rok 2006

O zřízení „Kruhu přátel HL" v ČR nebo plujících pod českou vlajkou jachtařská veřejnost projevila velký zájem. Mezi připomínkami se objevily požadavky, aby pod pojmem „historické" nebyly zařazeny jen lodě staré konstrukcí, ale také plachetnice a jachty, které mají dějinný význam pro rozvoj českého jachtingu. Jedná se tedy o dvě kategorie, které však nebude účelné a ani vždy možné rozlišovat, protože mnohé ze sledovaných lodí splňují podmínky obou kategorií.

V průběhu vyhledávání zajímavých objektů jsme narazili na skutečnost, že v samotné Evropě je několik podobných organizací, z nichž některé jsou sportovními kluby, zaměřenými na pořádání regat klasických lodí. Jsou to např.: Oldtimer Boot Club Zürichsee, CH 8640 Rappersvill Bayrische Traditionsklassenflotte e.V., Nepomukweg 4-6, Starnberg K.u.k. Yacht-Geschwader, Segeltraditionsverein, www.kukyg.at Pokusíme se vyhledat další a o získání jejich propozic a programů.

Zprvu jsme předmět našeho sběru informací definovali jako zájem o jachty nebo plachetnice historické stavbou nebo jejich repliky. V připomínkách zájemců se žádná další definice neobjevila. Organizátor proslulých námořních závodů TALL SHIPS RACES, který vedle velkých vícestěžňových plachetníků startuje také menší sportovní plachetnice a pořádá také „klasickou regatu", např. v r. 2000 definoval pro regatu ve Flensburgu (Německo) jako klasickou plachetnici postavenou před rokem 1970. Definice lodí pod českou vlajkou, kterými se budeme zabývat, a případné stanovení kategorií může být předmětem diskuze na našich schůzkách. První bude prezentace plavby veterána s/y SPICA Jardy Bernta v roce 2006 v severních vodách, která se uskuteční ve středu 24.ledna v klubovně ČYK (Přístav 5, Praha 4-Podolí) od 18 do 20 h.

Adepty pro program Kruhu přátel KHL k dnešními dni jsou níže uvedené lodě. Nejedná se ani o definitivní zařazení, ani o konečný výsledek našeho snažení, protože na jedné straně uplynul sotva rok od vyhlášení našeho programu a věříme, že se přihlásí další zájemci a svědci z počátků českého jachtingu, na druhé straně zdaleka jsme nezískali od mnohých lodí dostatek dat, ať technických nebo historických. Diskuse o zařazení lodí do našeho programu se tímto otevírá:

ACHÁT – typ Zoška, majitelem je Josef Bažant ANTINOA – kutr, majitelem je Vladimír Malý BIENE – jolový křižník 20 v mahagonovém provedení, tč. na Slapech DIXIE – jolový křižník, majitelem je Jana Borovičková-Synovcová DUCH – křižník, majitelem je František Jindrle, České Budějovice, provádí se generální oprava, historii a techn.data zpracovává Josef Vlačiha FAIR – jolový křižník ze 60.let, majitelem je JEANETTE I – jola 22, majitelem je Ing.Alexandr Zavadil (alexator@seznam.cz) KAZI - H-jola, majitelem je Roman Vagenknecht MARYŠA – nedaří se spojení na údajného majitele Václava Škábu, Máchovo jezero MIRACLE - křižník, majitelem je Prokop Česaný, Praha NIKË – exponát Muzea českého jachtingu, vystavený na ochranné hrázi v Podolí ORAVA – motorová jachta, majitelem je Ing.Jaroslav Solčianský OLYMPIA – olympijská jola O-1, majitelem je ČYK, loď je před generální opravou

Do Kruhu přátel HL se do dnešního dne přihlásili nebo byli předběžně do adresáře zařazeni v zájmu získání co nejvíce informací o klasických a historických lodích v ČR: Dr.Wladimir Aichelburg (historik jachtingu), Martin Andrt (s/y MAGDALENA), Ing.Jaroslav Bernt (SPICA II), Jana Borovičková-Synovcová (DIXIE), Petr Boušek (restaurátor NIKÉ I), Prokop Česaný (MIRACLE), Otakar Ferfecký ( ? na Orlíku), Ing.Rudolf Holý (za Kruh přátel HL), Rudolf Horáček (VELA), V.Janouš (BIENE), MUDr.Ivan Jedlička (HABANERA), Miloš Kramář (TYNES) Rudolf Krautschneider (VICTORIA, POLKA), Ing.Jiří Krofta, Ing.Miroslav Kryl (archivář ČYK), Ing.Kateřina Křelinová (SIRIUS), Vladimír Malý (ANTINOA), Václav Olmer (HABANERA), Ing.Petr Ondráček (NIKÉ I, kurátor Muzea č.jachtingu), bratři J. a P. Pátí (GALATEA III, PASÁT, ZLATÝ ROH), Radek Pilát (FAIR), Josef Rössler (ŠTÍR I a II), Patrik Sainer (FAIR), Ing.Jaroslav Solčianský (ORAVA), Ing.Jan Šilhavý (předseda ČYK), Radana Švorčíková (SV.JIŘÍ), Roman Vagenknecht (KAZI, VLTAVA), Miroslav Vápeník (PASÁT?), Josef Vlačiha (někdejší majitel s/y DUCH), Dr.Alexandr Zavadil (JEANETTE I), MUDr.Zdeněk Žižka (HABANERA).

Rudolf Holý Praha, leden 2007.